Závody Pre World Cup Venezuela Nirgua Open 16. – 23.11.2013

Kam za teplem v listopadu? Díky tomu že zde mame hodne přátel, vybíráme si tuto atraktivní destinaci. Cesta probehla vpohode a noc na Madridskem letisti diky pullitrovce rumu zakoupeneho v mistnim duty free shopu . Zbytek zaridily prasky na spani. Cestovani se vsak neobeslo bez trablu a v Bogote nam zapomneli Aaronuv padak. A tak cestujeme nalehko s mistnimi aerolinkami s vecnym zpozdenim z Caracasu do Barqisimenta, kde nas cekal odvoz na misto cinu. Diky pruvodce vse probehlo bez vetsich trablu a dostavame do ruky cash 2000 Bolivars (cca 35 Eur), nedej boze abychom platili kreditkou. Prileteli jsme totiz do komunisticke zeme v dobe totalni krize a kurz USD a EUR na cernem trhu hodne stoupa. Coz je pro nas turisty vyhodne, zato zadne jine podobne nadsence nikde na letisti nevidime. Po trech dnech jsme konecne v luzku v mistnim hotelu, ktery neni zadny zazrak.

Rano prsi, mraky se vali po zemi a my se rozkoukavame v tomto hlucnem a spinavem meste. Vsude fronty do bank a na jidlo rozdavane chudym zadarmo. No nic, jdem resit padak, redukci na elektriku, sim karty, vymenu penez a podobne. Setkavame se v mistnim “HQ” Panaderii Panamerikana, ktara krom snidane funguje jako meeting point. Po neustalem ujistovani ze padak dorazi samou radosti hledame najekou mistni hospudku, kde si dat pivko, ale marne. Zato nachazime par zamrizovanych kramku, kde si muzeme dat na stojaka treba i rum. Po stastne zprave, ze padak dorazil na letiste preprosime kamaradku pilotku Joannu, at nam pomuze s odvozem. Coz neni takovy problem, protoze plan nadrz tady stoji par centu. Velke zklamani na letisti, padak nikde, stale v Caracasu na letisti, par rozhorcenych telefonatu nejmenovane osobe, ktera vse tady pro nas “zarizovala”. Vse kulminovalo, protoze jsme meli poradny hlad a nikde nic poradneho. Zavrsilo to nase ubytovani, ktere opet zaridil nas znamy, kam bychom neposlali ani sveho nejvetsiho nepritele. Ale diky velke unave a pozdni hodine padame do luzka v pokojiku smrdici plisni, plny pavouku a komaru. Mimochodem podobne zazitky mela i Nicky Moss, ktera prijela jako observer PWC.

Ale uz toho mame dost, okamzite rano zarizujeme odvoz do Panaderie, kde si konecne dopravame kralovskou snidani jak se patri a pote resime situaci. Situaci zachranuje nas kamarad Karlucho, ktery se postaral o dovoz padaku a tak muzeme s radosti na kopec behem treninkoveho dne. Nase nalada stoupa s mnoztvim znamych a take vypiteho rumu a vynikajici veceri v mistni bistekarne. Stastnejsi snad uz nemuzeme byt. S radosti se vracime do naseho hotelu, nad kterym jsme predtim ohrnovali noc. Co vic si muzeme prat.

Nasledujici zavodni dny probihaly vsechny podobne, slunce kazdy den, naskakane kumuly v 1600 – 1900m, obcas trochu vetrno a nekdy vice prevyvoj. Diky minulemu uspesnemu zavodu priletelo spoustu pilotu take z Columbie, hrstka evropanu, jeden american a jeden Mexikanec, celkem 145 pilotu. Presto bylo letani kazdy den odlisne. Nejhorsi na tom bylo to, ze to proste u startu nefungovalo. Kazdy den skoncilo pod kopcem 50 – 100 lidi. Kdo se dostal na druhou stranu udoli, mel vyhrano. Do cile se podivalo velmi malo lidi, presto ze tasky mely okolo 50 – 60 km, trvaly pres tri hodiny a v cili 1 – 5 pilotu. Ze sedmi tasku dva zrusili diky vetru ci prevyvoji, zrovna, kdyz se mi povedlo natocit nad kopec a vydat se po trase. Z peti tasku jsme byla take trikrat pod kopcem, coz na sebevedomi pilota moc neprida. Ale nebyla jsem v tom sama. Spousta mistnich to vzdala a odjizdi domu. My vytrvavame a Aaron se probojovava na pódium na 3.misto. Z holek vyhnila pouze jednou ruska Daria a vede zeny. Prestoze jidlo bylo vytecne, spusta pilotu trapilo strevni potize, i kdyz jsme steaky poctive zapijeli rumem.

Je to zeme velkych kontrastu, bud ji milujete nebo nenavidite, bez pratel ani na krok. Takze pouceni priste, pokud pojedete sem, tak se drzte opravdovych pratel, ktery vam pomuzou z jakyhkoliv trablu. Mistni komunisticky system se totiz hodne podepsal na lidech. Behem 15 let komunismu uroven tohoto statu prudce klesa a turistu ubyva. V dobe nejvetsi krize je spise migrace obyvatel ze zeme. Chavez dal chudym sice jidlo a bydleni, benzin a elektriku zadarmo, ale zapomnel je vzdelat. Diky tomu mohl lehce manipulovat s 80 procenty populace, kteri jej volili a oddane milovali. Funguje tady cerny trh s valutami, mafie a ve mestech se v noci clovek neciti bezpecne. Kooperace s jinymi staty nefunguje, az na Cinu, vetsina firem dava ruce pryc, rusi zakazky, ba ani DHL nechce rucit za sve dodavky to teto zeme. Jediny podnik, ktery tu prosperuje je firma na vyrobu piva a chleba - Polar. Pivo za as iza 6 Kc na nase se tady pije ve velkem, pokud stat neovlivni vyrobu, tak nemaji sanci zkrachovat. Obcas tady nenajdete v obchode toaletak ci mouku, toto zbozi se zahy objevi na cernem trhu ze jine penize.

Nyni jsme v Caracasu u pratel, prijemnem, krasnem a cistem meste v porovnani s Nirguou a dnes letime mistniho do raje, na ostrovy Los Roches. Litr kremu s UV faktorem v kufru, tak se tesime ze si odpocinem, protoze jsme po tech zazitcich fakt dobiti.